Narodil se 12. března 1901 v Pískově. Od září 1916, když začal studovat na průmyslové škole v Přerově, bydlil nejprve u své tety Filomeny Klasové na Horním náměstí a potom se svou matkou Marií v nájemním domě v Kozlovské ulici. V roce 1920 ukončil studium na průmyslovce a 1. září 1920 odešel „na zkušenou“ do světa.

Pravděpodobně od roku 1926 byl zaměstnán jako konstruktér v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci. Bydlil v Olomouci v ulici Na Šibeníku. (v době německé okupace od října 1940 Zeppelingasse) s manželkou Marií a dcerou Maruškou.

Koncem léta 1930 absolvoval na stipendium 10 000 Kč od MLL úspěšně kurz bezmotorového létání‐plachtění na známé Wasserkuppe v pohoří Rhön v Německu, kde bylo tehdy plachtění na nejvyšší světové úrovni. Tento postup nebyl ničím výjimečným, další plachtaři z Prahy a Brna získali kvalifikaci instruktora v plachtařském středisku Grunau na německé straně Krkonoš, /nyní Polsko/. Pro zajímavost: Šest plachtařů z Československa se třemi větroni se zúčastnilo Mezinárodního mistrovství Německa na Wasserkuppe ještě v roce 1937.

Jako zaměstnanec HLD se Jan Hrbek věnoval mimo své práce konstruování kluzáků. Byl to v roce 1931 Albatros, odvozený od německého Hol´s der Teufel a v roce 1933 jeho další verze Přerov, a dále větroň Morava v témže roce. Zalétával „své“ kluzáky, případně i další vyrobené mimo Přerov. Byl také úspěšným plachtařským instruktorem, vedoucím plachtařských kurzů až do německé okupace. Bylo jeho zásluhou, že truhlářská dílna pana Dvořáčka v Přerově, Palackého ulice vyráběla v letech 1933 až 1937 kvalitní kluzáky, a že na „cvičáku“ nad Újezdcem, který ostatně on také vybral jako vhodný plachtařský terén, byl v roce 1934 postaven hangár. Na jeho podnět se v únoru 1934 konalo v Přerově setkání předních plachtařů z Prahy a Brna a v říjnu porada plachtařů z Přerova, Kroměříže, Bystřice pod Host. a Kelče. Plachtařských kurzů v Přerově se zúčastnili i plachtaři z Kroměříže a Prostějova, což umožnilo založení plachtařských odborů v těchto městech.

Hrbek psal odborné články do časopisu MLL Letec, např. o plachtění v termice, v letech 1938 a 1939 vyšly dvě jeho příručky věnované plachtění.

Po německé okupaci bylo koncem roku 1939 osazenstvu HLD v Olomouci oznámeno, že dílny budou převedeny jako závod 2 pod pražský LETOV. Všichni zaměstnanci dostali od MNO k 31. prosinci 1939 výpověď s tím, že mohou dál zůstat v zaměstnání za dosavadních platových podmínek. Dá se předpokládat, že Jan Hrbek nechtěl pracovat pro Němce a v dílnách nezůstal, už ve školním roce 1939‐40 nastoupil do zaměstnání na Vyšší průmyslové škole v Přerově, jako učitel, ve funkci dílenského mistra. Bydliště nezměnil, ve škole zůstal v pedagogických funkcích i po válce, jeden rok zastával i místo učitele tělovýchovy a ruštiny. Není známo, zda a jak mnoho se v té době zajímal o létání. Zemřel v roce 1952

Letecká činnost:

‐Vedoucí modelářského kurzu MLL při HLD v Olomouci, duben‐červen 1928

‐Plachtařský kurz v Německu (Mühlhausen,Wasserkuppe/Rhön) srpen‐říjen 1930

‐Pilotní referent Ústředního plachtového odboru MLL, leden 1931

‐Vedoucí instruktor Školy bezmotorového létání MLL na Chomýži 29.7.‐23.8.1931

‐Kurz v aerovleku v Německu (Griesheim ), 10.‐20.března 1932

‐První aerovlek v Československu 6.června 1932 v Olomouci, první aerovlek (přelet Olomouc‐Přerov) s kluzákem čs. konstrukce, jeho Moravou, 7.října 1933

‐Vedoucí plachtového odb. Místní skupiny MLL v Přerově 15.února 1933.

‐Účastník I. národní soutěže plachtařů na Rané v roce 1934

‐Vedoucí kurzu plachtařských instruktorů v Přerově v květnu 1934 a v červenci 1935

‐Vedoucí kurzu plachtařů olomoucké župy MLL 24.7.‐15.8..1938 na Uhřínově

zdroj: troubelice