Přemýšlíte co je to za nesmysl? Ne nejedná se o vtip a do 1. dubna je ještě daleko ani o žádný jiný Rabštejn, třeba v Čechách nebo kdekoliv jinde.

Jedná se o náš Rábec – hrad nad Bedřichovem. Na přelomu 19. a 20. století se uvažovalo o propojení  Rýmařova, něm. Römerstadt s Hanáckozu nížinou resp. se směrem na západ. A trať mohla vést i kolem této lokality.

Plán byl vlastně postavit dvě tratě: z Rýmařova do Sobotína, kde končila Kleiny vybudovaná trasa ze Zábřehu. Trať dlouhá 38 kilometrů měla mít dopravny Rýmařov město, Janovice (s odbočkou do Staré Vsi do železáren), Ferdinandov, Bedřichov, Rabštejn, Klepáčov-Rudoltice, Sobotín dvůr, Vernířovice a Sobotín. Na této trati by byly tři tunely. Druhá trať odbočovala z Bedřichova ve směru Oskava, Mostkov, Břevenec, Šumvald, Dlouhá Loučka a Uničov a měla měřit 27 kilometrů.

Přes snahu bohatých a vlivných nebyly tyto plány vyslyšeny. Důvodem byl nepochybně fakt, že obě trati byly technicky a finančně náročné. Stoupání 25 promile tehdejší lokomotivy jen velmi těžko zvládaly.

Progresivní návrh pro tuto oblast pochází z roku 1902, kdy říšský poslanec za Svitavy Hugo Albrecht navrhoval vybudování tratě s elektrickou trakcí ze Svitav do Moravské Třebové, Mírova, Mohelnice, Úsova, Medlova, Uničova, Dlouhé Loučky, Horního Města a Rýmařov. Úsek z Dlouhé Loučky do Rýmařova by byl spádově obtížný, ale navrhované použití elektrické trakce by umožnilo zmenšení oblouků a stoupání až 38 promile by elektrická trakce zvládla, což by výstavbu i provozování trati výrazně zlevnilo. Ani tento návrh se však neuplatnil. Proti němu byla – byť skrytě – obchodní a živnostenská komora v Olomouci, které nevadil Albrechtem vyzdvihovaný důvod spojení německých oblastí, ale nesouhlasila s tím, že by trať míjela Olomouc.

Fotografie ze stého výročí Moravské západní dráhy. Foto: archiv stanice Prostějov, hl. n., www.vlakous123.sweb.cz

Toliko odborná lieratura, žádné vození  na chatu asi nehrozí, už tak tady o prázdninách o víkendech vypadá jako na Václaváku. Ale bylo by to fajn sednout v Uničově do lokálky a běžkama a vystoupit u chaty na paloučku  pod Rabštejnem.

zdroj Ing. Josef Jelínek