zdroj: Bezirksvertretung Schatzlar

Stíhací pilot Reinhold Hubert Syn zubaře Karla Huberta a jeho ženy Anny, rozené Seiger-Schmidtové, se narodil 15. listopadu 1919 v Jungbuchu. Vyrůstal v domě svých rodičů v Schatzlaru (Žacléři) na Ringplatzu 86, v letech 1925-1930 navštěvoval základní školu v Schatzlaru a poté gymnázium v Trautenau (Trutnově). I během této doby se věnoval plachtění a brzy složil všechny letecké zkoušky. Ještě během školní docházky dokonce složil zkoušky instruktora plachtění u Masarykovy ligy v Praze, čímž se stal v té době nejmladším instruktorem plachtění v ČSR.

V roce 1938, rok před maturitou, odešel z gymnázia, protože chtěl jen létat, a proto se dobrovolně přihlásil do německého letectva. Základní výcvik absolvoval ve Fiirstenfeldbrucku. Protože v té době se jako piloti cvičili pouze důstojníci a byla vyžadována maturita, sbalil si kufr a vrátil se domů, aby se vrátil do školy. Ve škole ho však za nádherného leteckého počasí bylo možné zastihnout jen zřídka: Raději se majestátně vznášel nad Boberlehne a městem ve svém výkonném kluzáku. Za tímto účelem sedával v noci venku v bufetu.

V roce 1941 konečně složil maturitu na výbornou. Rád by byl na začátku závodu RuBland 21. června 1941, kdy na východ letělo jedno křídlo za druhým, ale Hubert právě skládal zkoušky pro mladé piloty jako instruktor výcviku v kluzákovém táboře Stolz. Od pozdního podzimu 1941 až do nynějšího jara 1942 se cvičil jako stíhací pilot. V roce 1943 byl umístěn na Sicílii, odkud létal na úspěšné mise nad Středozemním mořem. Jeho jednotce byla na podzim 1943 udělena zvláštní dovolená a on byl poté poslán do Francie. Když se zvýšil počet náletů nad německým územím, byla jeho jednotka převelena do Wiesbadenu. Patřil k 6. stíhacímu křídlu 27. O Vánocích 1943, kdy byl doma teprve dva dny, ho telegram povolal zpět do služby. Jeho poslední mise se uskutečnila 4. března 1944, v tento den si poslechl hudbu „Blaue Berge, griine Taler …“. Proti velkému počtu nepřátelských bombardérů vzlétlo jen několik německých stíhaček Me 109. Jeho letoun byl sestřelen u Liber Etershausen nedaleko Kruinbachu v Bayemu.

Byl posledním ze svého „salónu“; všichni jeho kamarádi již byli zabiti a nahrazeni mladými piloty. Koncem roku 1944 byla jeho rakev převezena do Schatzlaru (Žacléře) a byl nařízen pohřeb. Místo posledního odpočinku našel ve své rodné půdě.