autor: Jaroslav Beneš
Připravuji článek o finanční stráži v Krkonoších před rokem 1918. Z něj jsem vybral jeden příklad úspěšného zátahu na podloudníky.
Úspěšný zátah na pašeráky na hřebenech Krkonoš se odehrál v noci 28. března 1909. Finanční strážníci měli zprávu, že se připravuje přechod.
Hlídkovali několik nocí v těžkém horském terénu, ale bez úspěchu. Až 28. března. Té noci se dvoučlenná hlídka finančních strážníků z oddělení ve Špindlerově Mlýně zahrabala nedaleko od státní hranice na dohled Petrovy boudy do sněhu a natáhla přes sebe bílé prostěradlo. Číhali a pozorovali okolní noční zimní krajinu.
Kolem 23. hodiny se strážníci konečně dočkali. Přes hranici z Pruska do Čech se s pomocí rohaček pohyboval podloudník. Podloudníka s rohačkami i nákladem se po krátkém stíhání podařilo nedaleko Petrovy boudy zadržet. Hned následující noc zadržela ta samá hlídka, posílená ještě o jednoho dozorce, dalšího pašeráka s rohačkami a cizozemským zbožím. Tyto dva úspěchy, jak se německy, ale ve slengu finanční stráže obecně, říkalo erfolgy, znamenaly zajištění celkem 120 kilogramů ubrusů a dalšího zboží z damaškové látky, 11 kilogramů vysoce kvalitních závěsů, 8 kilogramů koberců, 4 kilogramy vatovaných přikrývek a 8 kilogramů dalších různých předmětů. Tyto dva erfolgy, správně terminologicky česky pozastávky, ale kompromitovaly některé nájemce horských hotelů, pro které bylo pašované zboží určeno, přičemž všichni zjištění museli zaplatit tučné pokuty. Bohužel pro nás, ale již není známo, kteří hoteliéři to byli.
Finanční stráž je již téměř zapomenutým sborem, známým snad nejvíce díky skvělému dětskému filmu Krakonoš a lyžníci, kde ovšem není podána v nejpříznivějším světle. A tak zatím co na pašeráky, podloudníky, se dodnes vzpomíná, kolují o nich různé až romantické báchorky, mají v Krkonoších i své naučné stezky, kde se lze dozvědět mnoho zajímavého z jejich řemesla, tak kdo vlastně byli jejich protivníci? C.k. Finanční stráž, německy k.k. Finanzwache. Jednalo se o nevojenský, ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, který fungoval na našem území více jak sto let a byl tak i starší než stále dobře známé četnictvo.
Napsat komentář