autor: Pavel Kili Jedelský

Německé městečko Hohenstadt vstoupilo do Nového roku 1942 v poklidu.Když se ohlédneme zpět, nebyl rok čtyřicet jedna moc hezký. Byla zrušena česká chlapecká a dívčí měšťanská škola. Jednu z budov zabrala pro své účely německá Hitlerjugend. V prosinci Německo vyhlásilo válku USA.

zimní idylka Zábřehu počátkem 40. let

Rusové zahájili v listopadu 1941 proti ofenzívu u Moskvy a naše vojska ustupují do předem připravených pozic. S přídělovým systémem je to stále špatné. Mnozí vzpomínají, jak před třemi roky, ještě za Československa, bylo všeho dostatek. Zabít dnes prase na černo znamená jistý koncentrák. Hodně taky záleží kam patříte. Zda jste „Volksdeutsche“ (národní Němec, nižší kategorie lidí, např. Češi, co žijí v Říši) nebo „Reichsdeutsche“ (říšský Němec).

Jízdenka z roku 1942 z Lanškrouna do Zábřeha. Ve třetí třídě to bylo za 1,30 RM

Říšským Němcem se může stát každý, kdo alespoň formálně prokázal německé předky. A hlavně podepsal „Volksliste“. „Dát se k Němcům“ znamená mít větší příděly potravin, ale také i brannou povinnost. Válka nebyla tak blesková. Neúspěchy a mrtví narůstají a zájemců o „Reichsdeutsche“ ubývá. Do města přišla zpráva, že na východě padli Franz Adametz, Leopold Heger, Walter Kraupner, Josef Morawek, Josef Reimer, Otto Werner a člen Hitlerjugend Johann Pursch. V Protektorátu pak padl Walter Hoinkes.

Svébohov zima 1941. Všimněte si padajícího zvonu. Z archivu Vít Sita.

Všude je slyšet o rekvizici zvonů. Ve Svébohově, Zvoli a v dalších okolních vesnicích zbyl někde jen umíráček. Tohle řádění se nevyhnulo ani našemu městu. Už od listopadu mrzne a na začátku Nového roku byla normální zima se sněhem. V polovině prosince umřel kožešník Augustin Kopecký (1872-1941). Ten co seděl na radnici ještě za císaře pána. Taky se o něm šuškalo, že je potomek toho slavného loutkáře. Ale všichni Kopečtí z města byli kožešníci, až na Gustava. Ten byl policajt, ale nikdo z nich nebyl puppenspieler nebo puppen-macher.Vážený fotograf Vilém Brožek (66), pekař Karel Ides (56) a další byli upozorněni, že jako představitelé české menšiny jsou považováni za odpovědné při jakémkoliv incidentu proti Říši. S neúspěchy na frontě se totiž objevily sabotáže. Tajně byla založena odbojová skupinu Národní sdružení československých vlastenců. Ti se soustředí na pomoc zatčeným a perzekvovaným rodinám. Lidé si povídali o londýnském vánoční projevu Edvarda Beneše a protektorátním Emila Háchy. Nic radostného.

V kině se promítal nový protektorátní film „ Der Stationsvorstand“ s oblíbeným hercem Vlastou Burianem a v týdeníku se objevil Adolf Hitler u vánočního stromečku. Ale snaha prohlásit Vánoce za starogermánské oslavy zimního slunovratu se moc neujala. A místo vánoční hvězdy na stromečku by měla být svastika, údajný starodávný symbol štěstí. U nás doma jsme měli stromeček ozdobený papírovými řetězi. Táta chtěl, abychom řetězy vyrobili jen z modrého, červeného a bílého papíru. Oba s bráchou jsme našli pod stromečkem nové kalhoty. Teda nebyly úplně nové, ale maminka je přešila ze starých. I šaty jsou totiž na příděl. Maminka taky uvařila „vaječný koňak“ od naších slepic a mléka od tety. A na Silvestra táta vykopal slivovici po dědovi a malou kapku dal i do toho vaječnáku, abychom to mohli pít i my děti.

A tak začal Nový rok 1942. V Zábřehu (na Moravě)