K legendární zpravodajské skupiny Františka Moravce za války v Londýně patřil i záložní důstojník Ing. Bedřich Wiesner. Přes své válečné zásluhy nebo možná i díky nim zahynul na následky mučení příslušníkù Státní bezpečnos-ti.
Bedřich Wiesner se narodil 10. března 1893 v židovské rodině v polských Gilowicích v okrese Bělsko. Vystudoval německé reálné gymnázium v Českém Těšíně a vysokou technickou školu ve Vídni. Do března 1916 sloužil v rakousko-uherské armádě. V ruském zajetí se přihlásil jako dobrovolník k čs. legiím.
Po válce se demobilizoval a pracoval ve svém oboru. Jako původně jen ně-mecky mluvící Žid se stal uvědomělým českým vlastencem. Koncem třicátých let spolupracoval jako odborník s průmyslovým oddělením Hlavního štábu MNO. Z vlasti se mu podařilo uprchnout se štěstím za dramatických okolností. Když se vracel osudného 15. března 1939 ze služební cesty v Bruselu, muselo letadlo přistát v Berlíně. Wiesner se po zjištění situace okamžitě rozhodl a odletěl zpět do Bruselu a pak pokračoval do Londýna.
Téměř celou válku pak pùsobil u zpravodajského II. odboru exilového ministerstva národní obrany v Londýně. Vyslýchal snad všechny nové dobrovolníky a uprchlíky z protektorátu i německé válečné zajatce. Wiesner byl prakticky v denním styku s přednostou II. odboru MNO plk. gšt. Františkem Moravcem (profil Františka Moravce najdete zde). Ten jej hodnotil stupněm „výtečný“. Po válce byl Bedřich Wiesner povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty.
Po válce odešel do civilu a pracoval jako ředitel nákupu u Čs. hutí v Praze. Dne 16. listopadu 1949 ho zatkla Státní bezpečnost. Druhý den jej příslušníci StB odvezli do konspirační chaty u Jílovišti. Přes noc jej vyslýchali a bestiálně mučili. Spoutaného a se zavázanýma očima vleže na zádech mu kapitán Miroslav Pich-Tůma rukou v kožené rukavici zasazoval silné údery pěstí na žaludek. Předpokládal, že Wiesner zná zpravodajskou síť Intelligence Service v Československu. V ranních hodinách 18. listopadu 1949 Bedřicha Wiesnera odvezli do věznice v Praze-Ruzyni, kde bez lékařské pomoci 19. listopadu 1949 zemřel. Pitva ukázala jako příčinu úmrtí roztržení jater a zakrvácení dutiny břišní. (LN 4. 12.)
Napsat komentář