zdroj: Stará Šumava a kousek Českého lesa 

V 19. století a v první polovině 20. století žili na území Šumavy Češi zejména v podhůří a Němci spíše ve vyšších oblastech. Lze se setkat s označením Němců „Hinterwäldler“, tedy „zálesáci“, právě pro jejich domov ve vyšších polohách Šumavy, v hustém lese. Češi byli naopak „podlesáci“.

Mezi obyvateli docházelo k častým stykům, národnosti si vzájemně předávaly své zvyky a obyčeje. Vzhledem k složité dopravní obslužnosti byla farnost Rychnůvek značně izolována, čímž byl ovlivněn každodenní život jejího obyvatelstva. Jednodušší byl přístup na rakouskou stranu hranice, tedy do obcí Haslach či Aigen. Spojení s českou stranou bylo náročnější.

Po vyhlášení mobilizace československé branné moci dne 23. září 1938 hrozil nástup k armádě také zdejším německým mužům, kteří raději prchli do Rakouska. V okrese Rohrbach se nacházelo mnoho takovýchto uprchlíků, a to i z Rychnůvku.

Propaganda Henleinovy strany a také ideologie fašistického Německa měly za následek rozkol Němců a Čechů v pohraničních oblastech. Henlein utvrzuje Němce, žijící v pohraničí, o útlaku ze strany obyvatel české národnosti, čemuž Němci rádi věří. V tomto roce začínají občané Československa, s německou národností, ilegálně přecházet hranice do Německa. Tito občané se nechali najímat do speciálních oddílů, zvaných Freikorps. Chmurný podzim roku 1938 začíná po 12. září, kdy Adolf Hitler řečnil v Norimberku a kde velice štvavě napadl Československo a prezidenta Edvarda Beneše. V Německu vzniká 17. září 1938 Sudetoněmecký Freikorps. Šlo o polovojenskou organizaci, která bojovala proti československým ozbrojeným složkám. Jednoznačně teroristická organizace, která má za úkol přepadat české pohraničí, vyvolávat nepokoje a šířit strach. K prvním přepadům Freikorpsu začíná docházet 19. září 1938. Henleinovci museli prodělat alespoň základní dvoudenní výcvik, kdy je němečtí vojáci naučili zacházet se zbraněmi a granáty.

První akcí Freikorpsu bylo přepadení a vražda velitele četnické stanice Antonína Měsíčka v Rychnově. Zde padly první výstřely během vyhrocujícího se nacionalistického šílenství, dne 21.9.1938 . Zemřel 23. září 1938. To byla první oběť vraždění. Jako odplatu za tento čin položili další lidé své životy v letech 1945 – 1946. Vzpomeňme oběti i těch dalších, kteří následovali.

Tehdy zazněly první výstřely 21. září 1938, vrchol nacionalistického šílenství Antonín Měsíček byl zastřelen ze zálohy příslušníky Freikorpsu. Velitel četnictva v D. Reichenau. Zemřel 23. září 1938. Byl první zavražděnou obětí tohoto šílenství. V letech 19145 – 1946, jako zúčtování tohoto činu, zde na památku všech obětí položilo život několik lidí.

O situaci v Rychnůvku po Měsíčkově smrti po letech vzpomínal dozorce finanční stráže Karel Křiženecký: „Smrt Antonína Měsíčka nás zdrtila, ale neochromila. Když přišla v noci 27. září řada na nás, šli jsme do toho ostře. Ti syčáci však na nás byli dobře připraveni. Museli vědět, že o půlnoci střídáme stráže a v tu chvíli nás měli více venku. Nastupoval jsem právě službu. Jdu ke kolegovi Kándlovi na cestu ke hranici, najednou záblesk a výbuch! Ruční granát… Praštil jsem sebou o zem. Ještě vidím, jak klesá kolega. Byl však díky bohu jen zasažen střepinou do lýtka. On zalehl, já stačil rychle vběhnout do budovy oddělení. Byla na náměstíčku s balkonem, poblíž byla četnická stanice. Náš velitel mi nařídil, abych z balkonu raketami osvětloval prostor boje. To už naši kluci házeli ruční granáty. Na obou stranách zarachotily kulomety a nastala zuřivá přestřelka. Henleinovci se valili okolo fary a kostela přes zahradu. Bylo jich hodně, ale naši hoši stříleli o sto šest a útok jsme nakonec odrazili. Henleinovci museli mít ztráty, protože na několika místech, odkud útočili, jsme našli krev. Potom byl až do ústupu z hranice klid.“

Všechny tyto události dnes prakticky nic nepřipomíná. Na žádném z míst není pamětní deska či jiná zmínka. Pouze smrt Antonína Měsíčka připomíná pomník u Rychnůvku, ale na něm je zase uveden chybný datum události. Další významnou akcí jednotek Freikorps je přepadení celního úřadu v Kaplických Chalupách (dnešní hraniční přechod Přední Výtoň – Guglwald), kde se 80 ozbrojených teroristů snaží úřad obsadit. Nicméně tato akce byla neúspěšná. Svůj přepad opakují ještě 26. září, kdy je teroristů na dvě stě, tentokrát úspěšně úřad obsazují. V noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a šumavské pohraničí bylo odstoupeno Němcům. Německé obyvatelstvo považovalo politický akt za počátek své ochrany Třetí říší, muži se přidávali k jednotkám Freikorps. Občané českého původu postupně utíkali z pohraničí do vnitrozemí Československé republiky. Na území Rychnůvku vstoupila okupační vojska 1. října 1938 kolem 14 hodin. Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konrada Henleina a vyvrcholením snah německého kancléře Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy.

Zdroj BRANDES, Detlef. Sudetští Němci v krizovém roce 1938.KVAČEK, Robert; HEYDUK, Miloš. Československý rok 1938. Česká Kamenice Rozumět dějinám: Vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848–1948. Praha:

Gallery, s.r.o. pro Ministerstvo kultury České republiky, 2002.