Letecké nehody v okolí Konice 1939-45

autor: Mgr. Jan Vladař

Již v roce 1923 poznala Konice smutnou, odvrácenou stranu létání, když se dne 1 . září západně od měst a zřítilo československé vojenské letadlo Letov Š-1. V jeho troskách zahynul pilot rtm. Josef Slovák a mechanik voj. Antonín Potůček. Jednomotorový dvouplošník Letov Š-1 byl prvním v Československu sériově vyráběným letadlem a stroj, který se zřítil u Konice, nesl výrobní číslo 11. Náležel do skupiny letadel přelétávajích město na cestě z domovské základny Leteckého pluku 2 v Olomouci na armádní cvičení do blízkého Šebetova.

Během válečné období 1939-45 je v okolí Konice zaznamenáno hned několik podobných událostí. Regionu se vyhnuly velké letecké bitvy, ale blízkost základen v Prostějově a Vyškově přinášela
různánouzová přistání letadel i dramatické havárie. Najde se ještě očitý svědek těchto dramatických událostí? publikováno 2015

Dne 24.září 1941 oznámil velitel četnické stanice v Jednově vrchní strážmistr Otakar Března nouzové přistání německého vojenského letadla, dvouplošníku s označením KD+AK na poli 300 metrů od obce. Společně se strážmistrem Rudolfem Himmrem navečer v 18:20 hodin přistání sledovali, a proto se ihned dostavili k letadlu. Letadlo bylo bez poškození a nezraněný pilot Feldwebel (šikovatel) Hermann Bergmann uvedl, že přistál pro ztrátu orientace. Jak četníci držící stráž u letadla dále zjistili, náleželo letadlo Leteckému pluku 71 z Prostějova-Kostelce a pilot byl příslušníkem leteckého učiliště ve Vyškově. Po telefonickém oznámení události oběma útvarům vystřídala brzy četníky ve stráži u letadla letecká hlídka z Prostějova- Kostelce. Četnická stanice pilota i leteckou hlídku přes noc ubytovala. Následující den dorazili důstojnící z učiliště ve Vyškově, případ prošetřili a jeden z nich letadlem přelétl zpět do Prostějova.

Podrobné, česky psané hlášení převzali dne 26.září 1941 na Okresním úřadě v Litovli. Jak četníci správně zaznamenali, letadlo náleželo škole Leteckého výcvikového pluku 71 (něm. Schule/ Fligerausbildungsregiment 71 nebo zkr. Sch/FAR 71). Útvar vznikl již v lednu 1934 v Breslau (polská Wroclaw), aby se po někalika stěhování v říjnu 1940 trvale usadil v okupovaném Československu,
v Prostějově, v místě bývalého čs. Vojenského leteckého učiliště, kde pod velením Oblstlt. Waltera Böhnkeho setrval až do zrušení v prosinci 1943 (mezitím k 1.10.1941 přeznačen na FFS A/B 71). K výcviku využíval síť satelitních letišt, bývalé čs. vojenské letiště v Kostelci na Hané (zřízeno 1935), Vyškově a Dolním Benešově. Bohužel, podrobný četnický záznam neuvádí typ letadla. Označení (tzv.
Stammkennzeichnung, zkr. Stkz) KD+AK, obvykle namalované velkými černými písmeny na trupu letadla, odkazuje na možný typ Arado Ar 66 (druhý typ Gotha Go 145 s totožným písmenným označením se u Sch/FAR 71 nevyskytoval). Kuriózně, jen o tři týdny dříve dne 5.září 1941 hlásili četníci z Prachaticka nouzové přistání stroje s totožným označením KD+AK u Bohumilic. V tomto případě je uvedeno i výrobní číslo 1210.

Zatímco nouzové přistání u Jednova německé dokumenty neuvádí, jinou, tragičtější nehodu dne 4.února 1943 u Horního Štěpánova naopak zmiňuje pouze německé hlášení. Tzv. Verlustmeldung (hlášení o ztrátě letadla/posádky pro nadřízené velitelství, zde pro Velitelství střed, něm. Befehlshaber Mitte) uvádí heslovitě havárii stroje Klemm Kl 35 výrobního čísla 3181 v lokalitě „Oberstefanau“ a další dokument upřesňuje „Oberstefanau bei Proßnitz“. K havárii došlo pro špatné počasí při pokusu nouzově přistát. Z dvoučlenné posádky zahynul pozorovatel Gefr. Walter Rissberger, pilot Gefr. Werner Eichmann utrpěl těžké zranění, stroj byl zničen z 80%. Oba letci náleželi k FFS A/B 62 (Flugzeugführerschule A/B 62) z rakouského Bad Vöslau.

Další letoun přitál u Horního Štěpánova znovu dne 2.listopadu 1944. Událost krátce popisuje záznam telefonátu vrchního strážmistra Němce z četnické stanice v Horním Štěpánově v 16:25 h nadřízenému Zemskému velitelství četnicva v Brně. Zpráva uvádí, že v 13:15 hodin musel pro hustou mlhu u kóty
1011 severozápadně od obce přistát školní letoun s označením GK+ZO (toto označení jednoznačně náleží typu Bücker Bü 181). Přistání proběhlo bez poškození letadla a jeho nezraněný pilot Gefr. Josef Prizovsky
z Luftkriegschule 7 uvedl, že v 10:25 hodin odstartoval z rakouského Tulln a přes Jihlavu letěl do Přerova. Četníci zajistili u letadla hlídku a podali ihned zprávu na letiště do Prostějova, další dění kolem letadla už
dokument nezmiňuje.

Stroje Luftkriegschule 7 (zkr. LKS 7) z rakouského Tulln byly na protektorátním nebi častými návštěvníky, konečně jedno satelitní letiště měla škola v Českých Budějovicích. Proto nepřekvapuje, že další stroj této jednotky musel nouzově přistát u Rakové. Četníci ze sousedního Hvozdu o události ihned telefonovali na velitelství do Litovle a následně 30.března 1944 vypracovali podrobné hlášení. Uvádí, že dne 28.března
1944 kolem 17 hodiny přistál na pole asi 300 m od obce vojenský letoun, jednoplošník s označením „DD-DN-LKF-7“ čísla 1173. Jeho pilot Gefr. Otto Walther následně vypověděl, že letěl z domovské základny Tulln u Vídně, přes Havlíčkův Brod (tehdy Deutsch Brod) do Vyškova, když nad obcí Raková zjistil závadu na motoru, a proto přistál. Četníci z Hvozdu letadlo přes noc hlídali, následující den přijeli vojáci a s letadlem přeletěli k opravě do Prostějova.
Bližší identifikaci letadla komplikuje záznam prvotního telefonátu, kterým strážmistr Kouřil v noci v 1:20 h 29.března oznámil událost Zemskému velitelství v Brně. Okolnosti se shodují s pozdějším hlášením, ale označení letadla je zde „DD-BN-LKF-Nr.7“, číslo je uvedeno „11.073“ a jméno pilota „Gefr. Otto Waldherr“. V obou záznamech lze s jistotou identifikovat již zmíněnou leteckou školu LKS 7 z Tulln, ovšem označení DD+DN s výrobním číslem 1173 nebo DD+BN a číslem 11073 můžou být dvě zcela odlišná letadla.
Pravděpodobné se jeví, že se jednalo opět o stroj Klemm Kl 35 výrobního čísla 1173, neboť jen o dvě čísla „starší“ stroj 1171 by zcela zničen v květnu 1942 přímo na základně LKS 7 v Tulln.

Konečně, nejlépe zdokumentovanou havárii dramaticky líčí kronika obce Hvozd: „Dne 21.září (1944) asi v 7.15 ráno přiletělo nad vesnici německé stíhací letadlo typu Focke- Wulf. Z letadla začal vystupovati černý kouř a pak bylo viděti plameny. Letec se zachránil padákem. Neřízené letadlo se zřítilo na pole u klužínské silnice a úplně se roztříštilo. Motor odlétl asi 20 m od místa dopadu a podstavec od těžkého kulometu přes 200 m na louku.
Letadlo až na kovové částky shořelo.“ Záznam telefonátu, kterým kapitán König z četnické stanice Hvozd oznámil v 12.00 hod. havárii Zemskému velitelství v Brně, je naopak lakonický: „Dne 21.9.1944 v 7.45 hod. se zřítil 2 km jižně od obce Hvozd, okres Litovel, jednoplošník německé Luftwaffe typu Foke- Wulf 190, označený Bílé Toni, startující k cvičnému letu z Prostějova.

Pilot Oberfeldwebel Hermann Buchner z Prostějova se zachránil na padáku a bude se zraněnou pravou nohou převezen do nemocnice Prostějov. Letadlo shořelo, zbytky hlídá četnictvo. Příčina neznámá.“ Četníci jistě později v klidu vypracovali podrobnější zprávu, která se ale nedochovala. Přesto je tento případ snadné objasnit. Postiženým letcem byl Obfw. Hermann Buchner, zkušený frontový pilot s šesti stovkami bojových letů a 46 sestřely na kontě, který během léta a
podzimu 1944 působil jako instruktor u školy bitevních letců Schlachtgeschwader 151 (zkr. SG 151) v Prostějově.
Jednotka vznikla 15.11. 1943 v polském
Deblin přejmenováním původní Ergänzungs-
Schlachtgruppe na Schlachtgeschwader 152 a
v polovině ledna 1944 se do Prostějova
přesunuly její 1. a 3.Staffel s asi 50 stroji Fw 190. Právě k 1.Staffel SG 152 nastoupil někdy v červenci po dvouletém nasazení u II./SG 2 na
Východní frontě Hermann Buchner. Až v Prostějově mu z fronty od původní jednotky dorazil Rytířský kříž, udělený 20.července V polovině srpna se zde dočkal dalšího přejmenování, když z I./SG 152 vznikla IV./SG 151 se štábem v Pardubicích a Hermann Buchner se tak rázem ocitl u 10.Staffel nové
jednotky.
Přestože již byl na frontě několikrát sestřelen, nebyla pro něj havárie u Hvozdu běžná záležitost a ve své
biografii jí věnuje několik stránek:

„Se svojí skupinou jsem byl v oblasti Olomouce, kde jsme cvičili útoky z malých výšek na skupinu stromů.
Při druhém útoku se ve výšce asi 100 metrů nad zemí ozvala rána v motoru a letadlo začalo hořet. Rozhodl jsem se rychle, přitáhl řídící páku, otevřel překryt kabiny, odpoutal se a vyskočil. Všechno se odehrálo velmi rychle a už jsem visel na padáku, pode mnou borovicový les. Neměl jsem žádnou šanci, snášel jsem se na padáku do lesa, na vrcholky borovic. Můj stroj havaroval nedaleko na poli a já jsem dopadl do lesa mezi špičky stromů. Měl jsem štěstí, můj padák se zachytil o stromy a já, chudák, jsem zůstal viset asi 10 metrů nad zemí mezi kmeny stromů jako loutka. Nemohl jsem dosáhnout na žádný kmen a ani jsem nebyl schopen uchopit větve nad sebou. Můj pokus přitáhnout se na padákových popruzích nahoru selhal kvůli malé síle mých paží. Poté jsem se pokoušel dosáhnout na kmen stromu, ale ani to se mi nepodařilo. Nakonec mi na zem spadla pistole a já jsem začal počítat čas do doby než
spadnu. Můj odhad, že visím tak 10 metrů vysoko, se ukázal jako správný. Znovu jsem se zamyslel, pak jsem si rozepnul popruhy od padáku a spustil jsem se na zem. Chvíli jsem zůstal ležet a pak můj pokus postavit se na nohy nedopadl dobře. Moje pravé koleno a kotník mi vypověděly službu a já jsem se jednoduše nemohl postavit. Mezitím jsem se poohlédl po pistoli, doplazil se pro ni, zastrčil ji do kalhot a upravil si uniformu. Věděl jsem, že jsem na území Čech, ale nevěděl, kdo by mě mohl najít jako první. Na své hnědé kožené bundě jsem výložky neměl a Rytířský kříž jsem schoval. Pracně jsem se plazil lesem směrem k mýtině. Pravou nohu jsem táhl za sebou, bylo to velmi bolestivé. Za nějakou dobu jsem se doplazil na mýtinu a uviděl sedláka, který s koňmi oral pole. Sebral jsem všechnu odvahu a plazil se k němu, sedlák mne uviděl a šel ke mně. Česky se zeptal, jestli jsem letec. Já jsem pouze sténal a žádný jiný zvuk, zejména ani slovo německy, jsem ze sebe nevydal. Sedlák byl velmi vstřícný, vytáhl mne na
vůz a usadil na hromadě brambor. Poté mne odvezl do vesnice. Lidem, které jsme cestou potkali, řekl, že našel nějakého letce a že jej veze na policejní stanici. Dojeli jsme tam, bylo to vedle pošty, sedlák mne donesl dovnitř na úřadovnu. Položili mne na postel, nabídli cigarety a jeden policista se pokoušel po telefonu spojit s jinou policejní stanicí. Bolest se dala nějak vydržet a já jsem pokračoval v taktice mlčení. Asi po hodině přišlo řešení, otevřely se dveře a na prahu stáli dva důstojníci bezpečnostní služby SS. Vyptávali se policistů, kde byl ten pilot nalezen. Byli také názoru, že jde o amerického pilota. Situaci jsem
rychle objasnil, když jsem je pozdravil „Heil Hitler“. Tím, že jsem jedním z jejich byli poněkud zklamáni, ale byli rádi, že jsem se zachránil. Dali šéfovi policistů nějaké cigarety a poděkovali.
Odjeli jsme autem do Prostějova do nemocnice. Rychle se rozneslo, že tam přinesli přítele sestřičky Käthe. Po vyšetření jsem byl propuštěn a na doléčení a rekonvalescenci jsem byl přijat v nemocnici v rodném Salzburku. Po čtyřech týdnech jsem byl zpět u jednotky v Prostějově.“
(z originálu Stormbirdpřeložil L.Andraško 2011, upraveno).

Buchnerova biografie není prosta omylů, z hronologického řazení událostí plyne, že se domníval, že k jeho havárii došlo někdy v červenci a k jednotce se vrátil krátce po náletu na Prostějov 25.srpna 1944.
Z dokumentů je však jasné, že k havárii došlo až 21.září a k návratu muselo dojít někdy po
13.říjnu 1944. Krátce nato Hermann Buchner sám nastoupil výcvik na proudové stíhačky Me 262 Jeho stroj typu Focke-Wulf Fw 190F-8 výrobního čísla 586132 se roztříštil v poli nedaleko remízku, jižně od odbočky silnice do Klužínku. Na místě lze stále nalézt drobné, orbou roztroušené úlomky z letadla. Muselo se jednat o úplně nový stroj, neboť letadla výrobního bloku 586.120 – 586.190 bitevní varianty Fw 190F-8 začala továrna Arado ve Warnemünde dodávat jednotkám právě koncem září 1944. To vysvětluje i označení „bílé TONI“ ve zprávě četníků, které je zřejmě kód Stkz TO + NI ponechaný nebo „zapomenutý“ na letadle po přeletu z továrny k jednotce. Kuriózně, německý záznam o havárii uvádí již taktické označení „bílá 1“, které mělo přeletový kód nahradit.

S 10.Staffel SG 151 je spojen ještě případ ze dne 4.listopadu 1944. Okolnosti uvádí opět pouze heslovitý záznam telefonátu, kterým Velitelství četnictva v Olomouci předává původní zprávu strážmistra Ludmily
z četnické stanice Konice Zemskému velitelství v Brně. Uvádí, že v 9.30 h přistál do jetelového pole západně od silnice Prostějov – Konice a asi 200 m od osady Zavadilka (v textu „Unter Zawadilka“) pro poruchu motoru vojenský letoun „EW-190“ (jistě jde opět o Focke-Wulf FW 190) z letiště Prostějov při bojovém výcviku se vzdušným cílem. Pilot Hptm. Ernst Lürs z 10./SG 151 byl nezraněn, poškozena
byla jen vrtule letadla. Četníci z Konice drželi u letadla stráž.

Neměl jsem žádnou šanci,