Vážení přátelé, už minulý týden jsem psala, že zde budu zveřejňovat příběh rodiny mého německého dědečka Richarda Giebela ze Žitenic – okr.Litoměřice (Schüttenitz). Sudety – to není jen krajina, vesnice, stavby, ale hlavně lidé a jejich příběhy. Snad se mnou rádi nahlédnete do historie Sudet. Jsem Sudeťačka tělem i duší. Tam jsem se narodila a vyrostla, s láskou vzpomínám a často se vracím. A je mi jedno, že slovo Sudeťák má jakkoliv hanlivý přídech. Nebudu se stydět za své předky a za svůj původ.

 Příběh rodiny Giebelovy – část.1

🙂

Mohu se jen dohadovat, zda moji předci přišli z Německa za vlády Přemyslovců nebo zda se jedná o poněmčené Čechy. Můj příběh začíná u dvou bratrů Václava a Michla, které se mi podařilo v archivu dohledat. Zajímavé je, že není úplně jasné jejich příjmení, je uváděno jako Khibl, Gibl, Kybl. Václav zůstal na hospodářství převzal i bratrův podíl ( v roce 1651-1654). Toto hospodářství je později uváděno jako číslo popisné 74. A zde v tomto domě žily generace Giebelů až do roku 1946, kdy moje teta Marta s rodinou byla odsunuta. Mám například k dispozici sčítání lidu z roku 1848, kdy v domě čp.74 žil Anton Giebel, jeho žena Theresia, 3 dcery, 1 syn a 1 vnučka. Napříč generacemi jsem v rodokmenu vysledovala, že nejpoužívanější jména byla právě Anton, Theresia, Joseph, Anna a Vinzenz. V roce 1864 se v domě narodil můj pradědeček Ferdinand Giebel a v roce 1898 můj dědeček Richard Giebel. Pradědeček s prababičkou se asi měli hodně rádi, protože jsem zjistila, že se brali v roce 1891, kdy už byl na světě první syn Ferdinand

 Většinou se na svatbu nepospíchalo, čekalo se na vykrmení prasete nebo na klidnější dobu, kdy nebylo tolik práce v hospodářství. Pradědeček Ferdinand si vzal Annu Josephu Rosenkraz z blízkých Pohořan ( Pohorschan) a měli dohromady 9 dětí. Ferdinand pracoval jako stavební dělník a byl zarytý sociální demokrat. Kouřil fajfku, svoje děti vychovával k práci a poctivosti. Anna byla přísná, její pozdější snachy mi vyprávěly, že musely s dětmi přijít nebo přijet ( jakkoli bydlely daleko) ukázat vysvědčení svých dětí. Svoji nelibost dávala patřičně najevo a jedna z jejích snach – moje teta Deli ( zdrobnělina od Adele), která bydela až v Chřibské ( Kreibitz)a měla 4 syny – raubíře, tuto každoroční cestu podstupovala jen velmi nerada. I v pokročilém stář

Vážení přátelé, už minulý týden jsem psala, že zde budu zveřejňovat příběh rodiny mého německého dědečka Richarda Giebela ze Žitenic – okr.Litoměřice (Schüttenitz). Sudety – to není jen krajina, vesnice, stavby, ale hlavně lidé a jejich příběhy. Snad se mnou rádi nahlédnete do historie Sudet. Jsem Sudeťačka tělem i duší. Tam jsem se narodila a vyrostla, s láskou vzpomínám a často se vracím. A je mi jedno, že slovo Sudeťák má jakkoliv hanlivý přídech. Nebudu se stydět za své předky a za svůj původ.

 Příběh rodiny Giebelovy – část.1

🙂

Mohu se jen dohadovat, zda moji předci přišli z Německa za vlády Přemyslovců nebo zda se jedná o poněmčené Čechy. Můj příběh začíná u dvou bratrů Václava a Michla, které se mi podařilo v archivu dohledat. Zajímavé je, že není úplně jasné jejich příjmení, je uváděno jako Khibl, Gibl, Kybl. Václav zůstal na hospodářství převzal i bratrův podíl ( v roce 1651-1654). Toto hospodářství je později uváděno jako číslo popisné 74. A zde v tomto domě žily generace Giebelů až do roku 1946, kdy moje teta Marta s rodinou byla odsunuta. Mám například k dispozici sčítání lidu z roku 1848, kdy v domě čp.74 žil Anton Giebel, jeho žena Theresia, 3 dcery, 1 syn a 1 vnučka. Napříč generacemi jsem v rodokmenu vysledovala, že nejpoužívanější jména byla právě Anton, Theresia, Joseph, Anna a Vinzenz. V roce 1864 se v domě narodil můj pradědeček Ferdinand Giebel a v roce 1898 můj dědeček Richard Giebel. Pradědeček s prababičkou se asi měli hodně rádi, protože jsem zjistila, že se brali v roce 1891, kdy už byl na světě první syn Ferdinand

 Většinou se na svatbu nepospíchalo, čekalo se na vykrmení prasete nebo na klidnější dobu, kdy nebylo tolik práce v hospodářství. Pradědeček Ferdinand si vzal Annu Josephu Rosenkraz z blízkých Pohořan ( Pohorschan) a měli dohromady 9 dětí. Ferdinand pracoval jako stavební dělník a byl zarytý sociální demokrat. Kouřil fajfku, svoje děti vychovával k práci a poctivosti. Anna byla přísná, její pozdější snachy mi vyprávěly, že musely s dětmi přijít nebo přijet ( jakkoli bydlely daleko) ukázat vysvědčení svých dětí. Svoji nelibost dávala patřičně najevo a jedna z jejích snach – moje teta Deli ( zdrobnělina od Adele), která bydela až v Chřibské ( Kreibitz)a měla 4 syny – raubíře, tuto každoroční cestu podstupovala jen velmi nerada. I v pokročilém stáří