zdroj: Facebook, HEIMATLANDSCHAFT RIESENGEBIRGE (Hohenelbe -Trautenau – Braunau)

Nejen na Sněžce jste mohli naučit se létat na kluzáku. Škola na Luční boudě měla konkurenci hned kousek a to v Žacléři. V roce 1936 získal Žacléř klouzákovou školu s přidruženými dílnami. Prázdná budova školy Kolonieschule se pro tento projekt ukázala jako velmi příznivá, zejména proto, že letové zkoušky mohly být prováděny na nedaleké louce u Černé vody.

Školu kluzáků vedl Ernst Menzel a jeho zástupcem byl Hugo Bock. Vedoucím dílny pro konstrukci kluzáků byl Ernst Hons, pro výrobu modelů Franz Gross. S konstrukcí modelových letadel a přidruženými soutěžními lety by se měla vzbudit touha létat v mládí. Dílna postavila školní kluzák „SG 38“ jako cvičný stroj a „Granau Baby“ pro pokročilé.

Plachtění bylo předchůdcem pozdějšího létání s motorovými letadly. Zahrnovaly testovací úrovně A, B a C. V testu A musela být dosažena určitá vzdálenost nejméně 60 sekund času letu v přímém letu. V B-testu musel žák letět S-křivkou a pro C-test byly v určité výšce předem definovány dva kruhy, stroj byl spuštěn trakčním motorem z Královeckých luk. Školní kluzák byl vypuštěn silným dvoudílným gumovým lanem, přičemž čtyři muži drželi stroj vzadu a šest až osm mužů táhlo tažné lano ve tvaru písmene V dopředu. Pilot vydal rozkaz: „vzlétnout – rozjet -jít!“

Experti mezi letci, mezi něž patřili hlavně Emst Menzel a Reinhold Hubert, vytáhli kluzák s autem na Boberskou louku a mohli díky kluzáku s dobrým východním větrem zde často plachtit. Při posledním letu před krizí v Sudetech vzlétne Ernst Menzel s „Granau Baby II“ 28.9,36 z Boberské louky, (protože poté bylo zakázáno klouzat kvůli oficiální hraniční blízkosti). Bezpečně přistál před sklárnou po 1 hodině a 23 minutách letu kvůli temnému a chladnému počasí.

Mezi nejznámější plachtaře ze Žacléře , kteří absolvovali první letové lekce v Žacléřské kluzákové Škole, ale pak museli dát svůj život jako stíhací pilot ve druhé světové válce, byli:

Reinhold Hubert, zvaný „Motte!“*15.11.1919 Žacléř -26.5.1944 Entershausen.

Walter Piischel

Adolf Fisch.

Nacionálněsocialistický letecký sbor /Nationalsozialistisches Fliegerkorps (NSFK).

NSFK (Nationalsozialistischen Fliegerkorps) – polovojenská organizace školící mládež na piloty, navigátory, parašutisty a další letecký personál .Táto organizace byla zázemím a zdrojem kádru budoucí Luftwaffe. Svou strukturou a organizaci byla stejně jako NSKK (Nacionálněsocialistický motorový sbor) vzorována na SA . Členství v NSFK bylo dobrovolné. Příslušníkům NSFK bylo však zakázáno členství v jiných organizacích .

NSFK byla založená v lednu 1932 v době kdy Versailleská mírová smlouva zakazovala Německu vojenské letectvo a nahradila organizaci DLV (Deutsche Luftsport Verband) zrušenou Hitlerovým výnosem v roce 1937. Tím se NSFK stala jedinou legální leteckou organizaci Německé Říše. Letecký sport bylo poté možno provozovat jen v rámci stranických aktivit a v Luftwaffe.

Nacionálněsocialistický letecký sbor velmi blízce spolupracoval s Mladými letci Hitlerjugend. Výcvik NSFK zahrnoval celé spektrum činnosti úzce spjatých s letectvím, od modelářství, stavby kluzáků až po letecký výcvik na kluzácích, motorových letounech, včetně kursu balonového létání. Tímto způsobem byl umožněn talentovaným mladým lidem bezplatný pilotní výcvik.

NSFK byl rozdělen do tří hlavních sekci :

– sekce plachtařská

– sekce motorového létání

– sekce balonového létání

NSFK vlastnil úhrnem šestnáct plachtařských škol a čtyři větší školy (Reichssegelschulen). NSFK také zpravoval lyžařskou školu u Zell-am-See v Rakousku.